Hefner žil tradiční život muže své doby. Pocházel z velmi konzervativní rodiny, kde se podle něj ne

Výročí Playboy. Značka, mýtus, legenda. Ve své době miliardové impérium a idea, která přepsala normy společenského chování, životní richardson and wrench bowral styl, k němuž vzhlížel každý. Ano. A někde na konci celé věci samozřejmě také časopis.
Když se řekne padesátá léta, většina Čechů si představí politické procesy, trestanecké richardson and wrench bowral lágry, Skřivánky na niti, šedivé kabáty a těžký průmysl. Za ostnatým drátem východní Evropy se ale v té době odehrávaly zárodky něčeho, co později ovlivnilo celý svět. Pro někoho z bývalého východního bloku je dost složité pochopit společenskou náladu poválečné Ameriky, ale občas něco napovědí tehdejší reklamy. Bílé ženy si v nich radostně užívají nejnovějších vymožeností na trhu s domácí elektronikou, zatímco bílí muži v oblecích se vracejí usměvaví z práce do nádherných předměstských domů. Amerika skutečně tehdy byla poměrně rigidní, rasově stále ještě segregovaná země (přestože černoši během druhé světové války běžně bojovali v armádě), kde byly společenské role jasně dané. Od žen se čekalo, že se po vstupu richardson and wrench bowral do manželství vzdají kariéry a budou pečovat o domov pomocí stále zdokonalovaných domácích spotřebičů. Rozesmátá žena s luxem v ruce, případně žena uprostřed skvěle vybavené kuchyně ve skvěle vybaveném domku jsou klasické richardson and wrench bowral americké reklamní vizuály té doby. Doby z dnešního hlediska tak genderově nekorektní, až je to roztomilé. Nástup moderního poválečného spotřebního života jaksi nebyl provázen změnami společenskými.
Společnost byla, alespoň ve vztahu k zábavě a sexu, přibližně na stejné úrovni jako, řekněme, o padesát let dříve. Spotřební kultura richardson and wrench bowral si vykračovala hezky ruku v ruce s konformismem, který ale začínal být pro mnoho lidí nesnesitelný. A to jak pro muže, tak pro ženy. Muži měli být monogamní manželé a otcové, ženy pak primárně manželky a matky. James Petersen, autor velmi zajímavé knížky The Century of Sex, o tom mluví jasně: Lidé tehdy nemluvili o sexu. A pokud ano, pak to vždy bylo v kontextu skandálu a nepříjemných konsekvencí, které sex měl. Pokud jste měly sex, byly jste padlé ženy, pokud jste měli sex, pak jste měli určitě nějakou šílenou nemoc a podobně. Existovaly sice sexuální příručky, to ale byly většinou spíš antimasturbační letáky. Když jste vzrušení, myslete na to, co by tomu řekla vaše matka, a dejte si studenou koupel. A podobné rady.
Zásadní změnu do americké společnosti vnesla richardson and wrench bowral až zásadní richardson and wrench bowral kniha amerického richardson and wrench bowral biologa a psychologa Alfreda Kinseyho jménem Sexuální chování muže. Vyšla v roce 1948 a okamžitě způsobila naprostou morální paniku. Dodnes je nejčastěji citovanou částí jeho práce ta o sexuální orientaci (je autorem tradiční čtyřprocentní teorie o homosexuálech richardson and wrench bowral ve společnosti), její další dopady jsou ale méně zjevné, přitom důležitější. Kniha zásadním způsobem ovlivnila chování mnoha lidí, když fakticky říkala, že není dobré potlačovat své sexuální touhy. Mnoho mužů i žen na tento vzkaz slyšelo. Jedním z nich byl i Hugh Hefner.
Hefner žil tradiční život muže své doby. Pocházel z velmi konzervativní rodiny, kde se podle něj nepěstovalo moc objetí a polibků . Prošel armádou a v roce 1949 se oženil. Nebýt Kinseyho, asi by zůstal u práce v časopisech a měl obyčejný dům. Jenže Hefner cítil tlak. Viděl, jak v pánském magazínu Esquire, ve kterém pracoval, postupně odstraňují fotografie dívek a další podle něj zajímavé richardson and wrench bowral materiály. A když mu v časopise odmítli přidat pět dolarů k platu, založil v roce 1953 Playboy. První číslo vyšlo před Vánocemi a prodalo se ho padesát tisíc kusů, a to zejména díky Hefnerově geniálnímu tahu postavil jej na fotografii richardson and wrench bowral Marilyn Monroe, kterou koupil ze čtyři roky starého kalendáře a jež byla prakticky neznámá. I v dalších letech richardson and wrench bowral Hefner prokázal geniálního marketingového ducha. Stal se fakticky nejen tváří časopisu, ale reprezentoval i životní styl, který Playboy hlásal. Tedy sebevědomého mladého muže.
V časopise zdaleka nešlo jen o nahé holky. Na dnešní poměry byl poměrně richardson and wrench bowral intelektuální. Nabízel kvalitní richardson and wrench bowral povídky, rozhovory, články o jídle, hudbě nebo sekci humoru. Nešlo o fotky nahých holek, šlo o životní styl, tvrdil později Hefnerův bratr Keith, jenž s ním časopis zakládal. Představa byla, že pokud budou v časopise nahé dívky, lidé si přečtou i zbytek. Velmi rychle se ale ukázalo, že Playboy mění názor celých Spojených států na sex. Národ, který o sexu nemluvil a pro nějž sex rozhodně nebyl součástí života, byl najednou konfrontován s Playboyem, který říkal: Je tu sex a je úplně normální ho provozovat.
Jistě, Playboy to zpočátku richardson and wrench bowral vůbec neměl jednoduché. Americká pošta ho odmítala distribuovat ve speciálním tarifním pásmu, určeném pro noviny a časopisy. Což byl v Americe, kde se naprostá většina časopisů dostávala ke čtenářům-předplatitelům poštou, problém. Spor nakonec Playboy vyhrál, další samozřejmě richardson and wrench bowral následovaly. Hefner se ale rozhodně nebál a jeho schopnost vystupovat v médiích se znovu ukázala jako klíčová. Na přelomu padesátých a šedesátých let se časopis richardson and wrench bowral v podobě vlastní show dostal i do nově vzni